neoprávněný
Czech
Etymology
Pronunciation
- IPA(key): [ˈnɛopraːvɲɛniː], [ˈnɛʔopraːvɲɛniː]
Adjective
neoprávněný (adverb neoprávněně)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | neoprávněný | neoprávněná | neoprávněné | |
| genitive | neoprávněného | neoprávněné | neoprávněného | |
| dative | neoprávněnému | neoprávněné | neoprávněnému | |
| accusative | neoprávněného | neoprávněný | neoprávněnou | neoprávněné |
| locative | neoprávněném | neoprávněné | neoprávněném | |
| instrumental | neoprávněným | neoprávněnou | neoprávněným | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | neoprávnění | neoprávněné | neoprávněná | |
| genitive | neoprávněných | |||
| dative | neoprávněným | |||
| accusative | neoprávněné | neoprávněná | ||
| locative | neoprávněných | |||
| instrumental | neoprávněnými | |||
Further reading
- “neoprávněný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “neoprávněný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025