obměna
Czech
Etymology
Deverbal from obměnit.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈobm̩ɲɛna]
Noun
obměna f
Declension
Declension of obměna (hard feminine)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | obměna | obměny |
| genitive | obměny | obměn |
| dative | obměně | obměnám |
| accusative | obměnu | obměny |
| vocative | obměno | obměny |
| locative | obměně | obměnách |
| instrumental | obměnou | obměnami |
Further reading
- “obměna”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “obměna”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989