obmyslný
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech obmyslný. By surface analysis, obmysl + -ný.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈobmɪsl̩niː]
Adjective
obmyslný (comparative obmyslnější, superlative nejobmyslnější, adverb obmyslně)
- sly, cunning
- Synonyms: see Thesaurus:podšitý
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | obmyslný | obmyslná | obmyslné | |
| genitive | obmyslného | obmyslné | obmyslného | |
| dative | obmyslnému | obmyslné | obmyslnému | |
| accusative | obmyslného | obmyslný | obmyslnou | obmyslné |
| locative | obmyslném | obmyslné | obmyslném | |
| instrumental | obmyslným | obmyslnou | obmyslným | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | obmyslní | obmyslné | obmyslná | |
| genitive | obmyslných | |||
| dative | obmyslným | |||
| accusative | obmyslné | obmyslná | ||
| locative | obmyslných | |||
| instrumental | obmyslnými | |||
Further reading
- “obmyslný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “obmyslný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “obmyslný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025