ochotný
See also: ochotny
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech ochotný. By surface analysis, ochota + -ný.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈoxotniː]
Adjective
ochotný (comparative ochotnější, superlative nejochotnější, adverb ochotně)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | ochotný | ochotná | ochotné | |
| genitive | ochotného | ochotné | ochotného | |
| dative | ochotnému | ochotné | ochotnému | |
| accusative | ochotného | ochotný | ochotnou | ochotné |
| locative | ochotném | ochotné | ochotném | |
| instrumental | ochotným | ochotnou | ochotným | |
| short | ochoten | ochotna | ochotno | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | ochotní | ochotné | ochotná | |
| genitive | ochotných | |||
| dative | ochotným | |||
| accusative | ochotné | ochotná | ||
| locative | ochotných | |||
| instrumental | ochotnými | |||
| short | ochotni | ochotny | ochotna | |
Related terms
Further reading
- “ochotný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “ochotný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “ochotný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025