odborář
Czech
Etymology
From odbory (“trade union”) + -ář.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈodboraːr̝̊]
- Rhymes: -oraːr̝̊
- Hyphenation: od‧bo‧rář
Noun
odborář m anim (female equivalent odborářka, relational adjective odborářský)
Declension
Declension of odborář (soft masculine animate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | odborář | odboráři |
| genitive | odboráře | odborářů |
| dative | odborářovi, odboráři | odborářům |
| accusative | odboráře | odboráře |
| vocative | odboráři | odboráři |
| locative | odborářovi, odboráři | odborářích |
| instrumental | odborářem | odboráři |
Derived terms
- odborářství n
Related terms
Further reading
- “odborář”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “odborář”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “odborář”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025