odliv
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈodlɪf]
Etymology 1
Deverbal from odlévat.
Noun
odliv m inan
Declension
Declension of odliv (hard masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | odliv | odlivy |
| genitive | odlivu | odlivů |
| dative | odlivu | odlivům |
| accusative | odliv | odlivy |
| vocative | odlive | odlivy |
| locative | odlivu | odlivech |
| instrumental | odlivem | odlivy |
Etymology 2
See the etymology of the corresponding lemma form.
Verb
odliv
- masculine singular past transgressive of odlít
Further reading
- “odliv”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “odliv”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “odliv”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025