olbřímí
Czech
Etymology
From olbřím + -í.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈolbr̝iːmiː]
Adjective
olbřímí
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | olbřímí | olbřímí | olbřímí | |
| genitive | olbřímího | olbřímí | olbřímího | |
| dative | olbřímímu | olbřímí | olbřímímu | |
| accusative | olbřímího | olbřímí | olbřímí | olbřímí |
| locative | olbřímím | olbřímí | olbřímím | |
| instrumental | olbřímím | olbřímí | olbřímím | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | olbřímí | olbřímí | olbřímí | |
| genitive | olbřímích | |||
| dative | olbřímím | |||
| accusative | olbřímí | olbřímí | ||
| locative | olbřímích | |||
| instrumental | olbřímími | |||
Further reading
- “olbřímí”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “olbřímí”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “olbřímí”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025