opodstatněný
Czech
Etymology
From opodstatnit + -ný.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈopotstatɲɛniː]
Adjective
opodstatněný
- well-founded, well founded
- Antonym: neopodstatněný
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | opodstatněný | opodstatněná | opodstatněné | |
| genitive | opodstatněného | opodstatněné | opodstatněného | |
| dative | opodstatněnému | opodstatněné | opodstatněnému | |
| accusative | opodstatněného | opodstatněný | opodstatněnou | opodstatněné |
| locative | opodstatněném | opodstatněné | opodstatněném | |
| instrumental | opodstatněným | opodstatněnou | opodstatněným | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | opodstatnění | opodstatněné | opodstatněná | |
| genitive | opodstatněných | |||
| dative | opodstatněným | |||
| accusative | opodstatněné | opodstatněná | ||
| locative | opodstatněných | |||
| instrumental | opodstatněnými | |||
See also
- doložený
- dokázaný
- odůvodněný
- oprávněný
- podepřený
- zdůvodněný
Further reading
- “opodstatněný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “opodstatněný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “opodstatněný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025