Czech
Etymology
Inherited from Old Czech opověděti. By surface analysis, o- + povědět.
Pronunciation
Verb
opovědět pf (imperfective opovídat)
- (dated) to announce, to declare
Conjugation
Conjugation of opovědět
| infinitive
|
opovědět, opověděti
|
active adjective
|
opověděvší
|
| verbal noun
|
—
|
passive adjective
|
—
|
| present forms |
indicative |
imperative
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| 1st person
|
opovím |
opovíme |
— |
opovězme
|
| 2nd person
|
opovíš |
opovíte |
opověz |
opovězte
|
| 3rd person
|
opoví |
opovědí |
— |
—
|
The verb opovědět does not have present tense and the present forms are used to express future only.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
opověděl |
opověděli |
opověděn |
opověděni
|
| masculine inanimate
|
opověděly |
opověděny
|
| feminine
|
opověděla |
opověděna
|
| neuter
|
opovědělo |
opověděla |
opověděno |
opověděna
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
— |
opověděv
|
| feminine + neuter singular
|
— |
opověděvši
|
| plural
|
— |
opověděvše
|
|
Further reading