opovržení
Czech
Etymology
From opovrhnout + -ení.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈopovr̩ʒɛɲiː]
Noun
opovržení n
- verbal noun of opovrhnout
- contempt
Declension
Declension of opovržení (neuter in -í/-ý)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | opovržení | opovržení |
| genitive | opovržení | opovržení |
| dative | opovržení | opovržením |
| accusative | opovržení | opovržení |
| vocative | opovržení | opovržení |
| locative | opovržení | opovrženích |
| instrumental | opovržením | opovrženími |
See also
Further reading
- “opovržení”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “opovržení”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “opovržení”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025