oráč
Czech
Alternative forms
- voráč (rare, with v-prothesis)
Etymology
Inherited from Old Czech oráč. By surface analysis, orat + -č.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈoraːt͡ʃ]
Noun
oráč m anim (diminutive oráček)
Declension
Declension of oráč (soft masculine animate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | oráč | oráči |
| genitive | oráče | oráčů |
| dative | oráčovi, oráči | oráčům |
| accusative | oráče | oráče |
| vocative | oráči | oráči |
| locative | oráčovi, oráči | oráčích |
| instrumental | oráčem | oráči |
Further reading
- “oráč”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “oráč”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “oráč”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025