osobitý
Czech
Etymology
Pronunciation
- IPA(key): [ˈosobɪtiː]
Adjective
osobitý
- distinctive (of a person)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | osobitý | osobitá | osobité | |
| genitive | osobitého | osobité | osobitého | |
| dative | osobitému | osobité | osobitému | |
| accusative | osobitého | osobitý | osobitou | osobité |
| locative | osobitém | osobité | osobitém | |
| instrumental | osobitým | osobitou | osobitým | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | osobití | osobité | osobitá | |
| genitive | osobitých | |||
| dative | osobitým | |||
| accusative | osobité | osobitá | ||
| locative | osobitých | |||
| instrumental | osobitými | |||
Further reading
- “osobitý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “osobitý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “osobitý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025