osvícení

Czech

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈosviːt͡sɛɲiː]

Etymology 1

Noun

osvícení n

  1. verbal noun of osvítit
  2. enlightenment (act of enlightening, or the state of being enlightened or instructed)
Declension
Declension of osvícení (neuter in -í/-ý)
singular plural
nominative osvícení osvícení
genitive osvícení osvícení
dative osvícení osvícením
accusative osvícení osvícení
vocative osvícení osvícení
locative osvícení osvíceních
instrumental osvícením osvíceními

Etymology 2

See the etymology of the corresponding lemma form.

Adjective

osvícení

  1. animate masculine nominative/vocative plural of osvícený

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.