osvědčení
Czech
Etymology
Pronunciation
- IPA(key): [ˈosvjɛt͡ʃɛɲiː]
Noun
osvědčení n
- verbal noun of osvědčit
- certificate (a document containing a certified statement)
- Synonym: certifikát
Declension
Declension of osvědčení (neuter in -í/-ý)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | osvědčení | osvědčení |
| genitive | osvědčení | osvědčení |
| dative | osvědčení | osvědčením |
| accusative | osvědčení | osvědčení |
| vocative | osvědčení | osvědčení |
| locative | osvědčení | osvědčeních |
| instrumental | osvědčením | osvědčeními |
See also
Further reading
- “osvědčení”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “osvědčení”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “osvědčení”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025