přívětivý
See also: Přívětivý
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech přívětivý, from Old Czech přívět, from Proto-Slavic *privětъ. Cognate with Ukrainian привіт (pryvit) and Bulgarian приве́т (privét)
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpr̝̊iːvjɛcɪviː]
Adjective
přívětivý (comparative přívětivější, superlative nejpřívětivější, adverb přívětivě)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | přívětivý | přívětivá | přívětivé | |
| genitive | přívětivého | přívětivé | přívětivého | |
| dative | přívětivému | přívětivé | přívětivému | |
| accusative | přívětivého | přívětivý | přívětivou | přívětivé |
| locative | přívětivém | přívětivé | přívětivém | |
| instrumental | přívětivým | přívětivou | přívětivým | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | přívětiví | přívětivé | přívětivá | |
| genitive | přívětivých | |||
| dative | přívětivým | |||
| accusative | přívětivé | přívětivá | ||
| locative | přívětivých | |||
| instrumental | přívětivými | |||
Further reading
- “přívětivý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “přívětivý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “přívětivý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025