Czech
Etymology
From před- + klonit.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpr̝̊ɛtkloɲɪt]
Verb
předklonit pf (imperfective předklánět)
- to bend sth forward
Conjugation
Conjugation of předklonit
| infinitive
|
předklonit, předkloniti
|
active adjective
|
předklonivší
|
| verbal noun
|
předklonění
|
passive adjective
|
předkloněný
|
| present forms |
indicative |
imperative
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| 1st person
|
předkloním |
předkloníme |
— |
předkloňme
|
| 2nd person
|
předkloníš |
předkloníte |
předkloň |
předkloňte
|
| 3rd person
|
předkloní |
předkloní |
— |
—
|
The verb předklonit does not have present tense and the present forms are used to express future only.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
předklonil |
předklonili |
předkloněn |
předkloněni
|
| masculine inanimate
|
předklonily |
předkloněny
|
| feminine
|
předklonila |
předkloněna
|
| neuter
|
předklonilo |
předklonila |
předkloněno |
předkloněna
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
— |
předkloniv
|
| feminine + neuter singular
|
— |
předklonivši
|
| plural
|
— |
předklonivše
|
|
Further reading