Czech
Etymology
From před- + povědět.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpr̝̊ɛtpovjɛɟɛt]
Verb
předpovědět pf (imperfective předpovídat)
- to predict (to state, or make something known in advance)
Conjugation
Conjugation of předpovědět
| infinitive
|
předpovědět, předpověděti
|
active adjective
|
předpověděvší
|
| verbal noun
|
—
|
passive adjective
|
—
|
| present forms |
indicative |
imperative
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| 1st person
|
předpovím |
předpovíme |
— |
předpovězme
|
| 2nd person
|
předpovíš |
předpovíte |
předpověz |
předpovězte
|
| 3rd person
|
předpoví |
předpoví |
— |
—
|
The verb předpovědět does not have present tense and the present forms are used to express future only.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
předpověděl |
předpověděli |
předpověděn |
předpověděni
|
| masculine inanimate
|
předpověděly |
předpověděny
|
| feminine
|
předpověděla |
předpověděna
|
| neuter
|
předpovědělo |
předpověděla |
předpověděno |
předpověděna
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
— |
předpověděv
|
| feminine + neuter singular
|
— |
předpověděvši
|
| plural
|
— |
předpověděvše
|
|
Further reading