přičinlivý
Czech
Etymology
From přičinit + -livý.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpr̝̊ɪt͡ʃɪnlɪviː]
Adjective
přičinlivý (comparative přičinlivější, superlative nejpřičinlivější, adverb přičinlivě)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | přičinlivý | přičinlivá | přičinlivé | |
| genitive | přičinlivého | přičinlivé | přičinlivého | |
| dative | přičinlivému | přičinlivé | přičinlivému | |
| accusative | přičinlivého | přičinlivý | přičinlivou | přičinlivé |
| locative | přičinlivém | přičinlivé | přičinlivém | |
| instrumental | přičinlivým | přičinlivou | přičinlivým | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | přičinliví | přičinlivé | přičinlivá | |
| genitive | přičinlivých | |||
| dative | přičinlivým | |||
| accusative | přičinlivé | přičinlivá | ||
| locative | přičinlivých | |||
| instrumental | přičinlivými | |||
Further reading
- “přičinlivý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “přičinlivý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “přičinlivý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025