Czech
Etymology
From při- + pustit.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpr̝̊ɪpuscɪt]
- Rhymes: -uscɪt
- Hyphenation: při‧pu‧s‧tit
Verb
připustit pf (imperfective připouštět)
- to admit, to concede
- to allow
Conjugation
Conjugation of připustit
| infinitive
|
připustit, připustiti
|
active adjective
|
připustivší
|
| verbal noun
|
připuštění
|
passive adjective
|
připuštěný
|
| present forms |
indicative |
imperative
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| 1st person
|
připustím |
připustíme |
— |
připusťme
|
| 2nd person
|
připustíš |
připustíte |
připusť |
připusťte
|
| 3rd person
|
připustí |
připustí |
— |
—
|
The verb připustit does not have present tense and the present forms are used to express future only.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
připustil |
připustili |
připuštěn |
připuštěni
|
| masculine inanimate
|
připustily |
připuštěny
|
| feminine
|
připustila |
připuštěna
|
| neuter
|
připustilo |
připustila |
připuštěno |
připuštěna
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
— |
připustiv
|
| feminine + neuter singular
|
— |
připustivši
|
| plural
|
— |
připustivše
|
|
Synonyms
Derived terms
See also
Further reading