půst
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech póst, from Proto-Slavic *postъ.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpuːst]
Noun
půst m inan
Declension
Declension of půst (hard masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | půst | půsty |
| genitive | půstu | půstů |
| dative | půstu | půstům |
| accusative | půst | půsty |
| vocative | půste | půsty |
| locative | půstě, půstu | půstech |
| instrumental | půstem | půsty |
Related terms
Further reading
- “půst”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “půst”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989