pitomý
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech pitomý, from Proto-Slavic *pitajemъ, present passive participle of *pitati.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpɪtomiː]
Adjective
pitomý (comparative pitomější, superlative nejpitomější, adverb pitomě)
- (informal) stupid, dumb, daft
- Synonyms: see Thesaurus:hloupý
- Antonyms: chytrý, vychytralý
- Ten tvůj nápad je fakt pitomý. ― Your idea is really stupid.
- On je pitomý. ― He is stupid.
- (informal) annoying (affair, matter)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | pitomý | pitomá | pitomé | |
| genitive | pitomého | pitomé | pitomého | |
| dative | pitomému | pitomé | pitomému | |
| accusative | pitomého | pitomý | pitomou | pitomé |
| locative | pitomém | pitomé | pitomém | |
| instrumental | pitomým | pitomou | pitomým | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | pitomí | pitomé | pitomá | |
| genitive | pitomých | |||
| dative | pitomým | |||
| accusative | pitomé | pitomá | ||
| locative | pitomých | |||
| instrumental | pitomými | |||
Derived terms
Related terms
Further reading
- “pitomý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “pitomý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “pitomý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
Old Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *pitajemъ, present passive participle of *pitati.
Pronunciation
Adjective
pitomý (short form pitom)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| nominative | pitomý | pitomá | pitomé | |
| genitive | pitomého | pitomé | pitomého | |
| dative | pitomému | pitomiej, pitoméj | pitomému | |
| accusative | pitomého, pitomý | pitomú | pitomé | |
| locative | pitomiem, pitomém | pitomiej, pitoméj | pitomiem, pitomém | |
| instrumental | pitomým | pitomú | pitomým | |
| dual | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| nominative | pitomá | pitomiej, pitoméj | ||
| genitive | pitomú | |||
| dative | pitomýma | |||
| accusative | pitomá | pitomiej, pitoméj | ||
| locative | pitomú | |||
| instrumental | pitomýma | |||
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| nominative | pitomí | pitomé | pitomá | |
| genitive | pitomých | |||
| dative | pitomým | |||
| accusative | pitomé | pitomá | ||
| locative | pitomých | |||
| instrumental | pitomými | |||
Related terms
Descendants
- Czech: pitomý
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “pitomý”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění