požehnání
Czech
Etymology
From požehnat + -ání.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpoʒɛɦnaːɲiː]
Noun
požehnání n
Declension
Declension of požehnání (neuter in -í/-ý)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | požehnání | požehnání |
| genitive | požehnání | požehnání |
| dative | požehnání | požehnáním |
| accusative | požehnání | požehnání |
| vocative | požehnání | požehnání |
| locative | požehnání | požehnáních |
| instrumental | požehnáním | požehnáními |
Further reading
- “požehnání”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “požehnání”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “požehnání”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025