pomíjivý
Czech
Etymology
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpomiːjɪviː]
Adjective
pomíjivý (comparative pomíjivější, superlative nejpomíjivější, adverb pomíjivě)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | pomíjivý | pomíjivá | pomíjivé | |
| genitive | pomíjivého | pomíjivé | pomíjivého | |
| dative | pomíjivému | pomíjivé | pomíjivému | |
| accusative | pomíjivého | pomíjivý | pomíjivou | pomíjivé |
| locative | pomíjivém | pomíjivé | pomíjivém | |
| instrumental | pomíjivým | pomíjivou | pomíjivým | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | pomíjiví | pomíjivé | pomíjivá | |
| genitive | pomíjivých | |||
| dative | pomíjivým | |||
| accusative | pomíjivé | pomíjivá | ||
| locative | pomíjivých | |||
| instrumental | pomíjivými | |||
Further reading
- “pomíjivý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “pomíjivý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “pomíjivý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025