popravčí
Czech
Etymology
From popravce + -í.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpopraft͡ʃiː]
Noun
popravčí m anim
- executioner
- Synonym: kat
Declension
Declension of popravčí (soft masculine animate adjectival)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | popravčí | popravčí |
| genitive | popravčího | popravčích |
| dative | popravčímu | popravčím |
| accusative | popravčího | popravčí |
| vocative | popravčí | popravčí |
| locative | popravčím | popravčích |
| instrumental | popravčím | popravčími |
Adjective
popravčí
- (relational) execution, executioner
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | popravčí | popravčí | popravčí | |
| genitive | popravčího | popravčí | popravčího | |
| dative | popravčímu | popravčí | popravčímu | |
| accusative | popravčího | popravčí | popravčí | popravčí |
| locative | popravčím | popravčí | popravčím | |
| instrumental | popravčím | popravčí | popravčím | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | popravčí | popravčí | popravčí | |
| genitive | popravčích | |||
| dative | popravčím | |||
| accusative | popravčí | popravčí | ||
| locative | popravčích | |||
| instrumental | popravčími | |||
Further reading
- “popravčí”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “popravčí”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “popravčí”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025