postava
See also: postavă
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech postava, from Proto-Slavic *postava.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpostava]
- Hyphenation: pos‧ta‧va
Noun
postava f
Declension
Further reading
- “postava”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “postava”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “postava”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
Italian
Verb
postava
- third-person singular imperfect indicative of postare
Anagrams
Old Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *postava.
Pronunciation
Noun
postava f
Declension
Declension of postava (hard a-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | postava | postavě | postavy |
| genitive | postavy | postavú | postav |
| dative | postavě | postavama | postavám |
| accusative | postavu | postavě | postavy |
| vocative | postavo | postavě | postavy |
| locative | postavě | postavú | postavách |
| instrumental | postavú | postavama | postavami |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- Czech: postava
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “postava”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
Portuguese
Verb
postava
- first/third-person singular imperfect indicative of postar