posun
Czech
Etymology
Deverbal from posunout.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈposun]
Noun
posun m inan
Declension
Declension of posun (hard masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | posun | posuny |
| genitive | posunu | posunů |
| dative | posunu | posunům |
| accusative | posun | posuny |
| vocative | posune | posuny |
| locative | posunu | posunech |
| instrumental | posunem | posuny |
Derived terms
Related terms
- posunovač m
- posuv m
Further reading
- “posun”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “posun”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “posun”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025