pouto
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech púto, from Proto-Slavic *pǫto.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpou̯to]
Noun
pouto n (diminutive poutko)
Declension
Derived terms
Further reading
- “pouto”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “pouto”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “pouto”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025