povídkář

Czech

Etymology

From povídka (“short story”) +‎ -ář.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈpoviːtkaːr̝̊]
  • Hyphenation: po‧víd‧kář

Noun

povídkář m anim (female equivalent povídkářka)

  1. storyteller, taleteller, storywriter

Declension

Declension of povídkář (soft masculine animate)
singular plural
nominative povídkář povídkáři
genitive povídkáře povídkářů
dative povídkářovi, povídkáři povídkářům
accusative povídkáře povídkáře
vocative povídkáři povídkáři
locative povídkářovi, povídkáři povídkářích
instrumental povídkářem povídkáři

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.