praporečník
Czech
Etymology
From praporek (“flag”) + -ník.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpraporɛt͡ʃɲiːk]
- Rhymes: -ɛtʃɲiːk
- Hyphenation: pra‧po‧reč‧ník
Noun
praporečník m anim (female equivalent praporečnice)
- flag-bearer
- Synonyms: korouhevník, vlajkonoš
Declension
Declension of praporečník (velar masculine animate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | praporečník | praporečníci |
| genitive | praporečníka | praporečníků |
| dative | praporečníkovi, praporečníku | praporečníkům |
| accusative | praporečníka | praporečníky |
| vocative | praporečníku | praporečníci |
| locative | praporečníkovi, praporečníku | praporečnících |
| instrumental | praporečníkem | praporečníky |
Related terms
Further reading
- “praporečník”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “praporečník”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “praporečník”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025