priestercelibaat

Dutch

Etymology

Compound of priester +‎ celibaat.

Pronunciation

  • IPA(key): /ˈpris.tər.seː.liˌbaːt/
  • Hyphenation: pries‧ter‧ce‧li‧baat

Noun

priestercelibaat n (uncountable)

  1. (Roman Catholicism) priestly celibacy [from 19th c.]