prokní
See also: prokni
Old Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *prokьnъ, from *prokъ.
Pronunciation
Adjective
prokní
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| nominative | prokní | proknie | proknie | |
| genitive | proknieho | proknie | proknieho | |
| dative | prokniemu | prokní, prokniej | prokniemu | |
| accusative | proknieho, prokní | prokňú | proknie | |
| locative | prokniem | prokní, prokniej | prokniem | |
| instrumental | prokním | prokňú | prokním | |
| dual | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| nominative | proknie | prokní, prokniej | ||
| genitive | prokňú | |||
| dative | prokníma | |||
| accusative | proknie | prokní, prokniej | ||
| locative | prokňú | |||
| instrumental | prokníma | |||
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| nominative | prokní | proknie | proknie | |
| genitive | prokních | |||
| dative | prokním | |||
| accusative | proknie | proknie | ||
| locative | prokních | |||
| instrumental | prokními | |||
Descendants
- → Old Polish: prokni
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “prokní”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
- Havlová, E., Erhart, A., Janyšková, I., editors (1989–2022), “prokъ”, in Etymologický slovník jazyka staroslověnského [Etymological Dictionary of the Old Church Slavonic Language] (in Czech), numbers 1–21, Prague, Brno: Academia; Tribun EU, page 722