prospěch
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech prospěch. Deverbal from prospět.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈprospjɛx]
Audio: (file)
Noun
prospěch m inan
Declension
Declension of prospěch (velar masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | prospěch | prospěchy |
| genitive | prospěchu | prospěchů |
| dative | prospěchu | prospěchům |
| accusative | prospěch | prospěchy |
| vocative | prospěchu | prospěchy |
| locative | prospěchu | prospěších |
| instrumental | prospěchem | prospěchy |
Derived terms
- prospěchář
- prospěšný
Further reading
- “prospěch”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “prospěch”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “prospěch”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025