protiřečící

Czech

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈprocɪr̝ɛt͡ʃiːt͡siː]

Adjective

protiřečící

  1. (reflexive with si) self-contradictory

Declension

Declension of protiřečící (soft)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative protiřečící protiřečící protiřečící
genitive protiřečícího protiřečící protiřečícího
dative protiřečícímu protiřečící protiřečícímu
accusative protiřečícího protiřečící protiřečící protiřečící
locative protiřečícím protiřečící protiřečícím
instrumental protiřečícím protiřečící protiřečícím
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative protiřečící protiřečící protiřečící
genitive protiřečících
dative protiřečícím
accusative protiřečící protiřečící
locative protiřečících
instrumental protiřečícími

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.