rozhořčený
Czech
Alternative forms
- rozhorčený (obsolete)
Pronunciation
- IPA(key): [ˈrozɦor̝̊t͡ʃɛniː]
Adjective
rozhořčený (comparative rozhořčenější, superlative nejrozhořčenější, adverb rozhořčeně)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | rozhořčený | rozhořčená | rozhořčené | |
| genitive | rozhořčeného | rozhořčené | rozhořčeného | |
| dative | rozhořčenému | rozhořčené | rozhořčenému | |
| accusative | rozhořčeného | rozhořčený | rozhořčenou | rozhořčené |
| locative | rozhořčeném | rozhořčené | rozhořčeném | |
| instrumental | rozhořčeným | rozhořčenou | rozhořčeným | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | rozhořčení | rozhořčené | rozhořčená | |
| genitive | rozhořčených | |||
| dative | rozhořčeným | |||
| accusative | rozhořčené | rozhořčená | ||
| locative | rozhořčených | |||
| instrumental | rozhořčenými | |||
Further reading
- “rozhořčený”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “rozhořčený”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “rozhořčený”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025