rozpuštění
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈrospuʃcɛɲiː]
Etymology 1
Noun
rozpuštění n
- verbal noun of rozpustit
- dissolution
Declension
Declension of rozpuštění (neuter in -í/-ý)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | rozpuštění | rozpuštění |
| genitive | rozpuštění | rozpuštění |
| dative | rozpuštění | rozpuštěním |
| accusative | rozpuštění | rozpuštění |
| vocative | rozpuštění | rozpuštění |
| locative | rozpuštění | rozpuštěních |
| instrumental | rozpuštěním | rozpuštěními |
Etymology 2
See the etymology of the corresponding lemma form.
Adjective
rozpuštění
- animate masculine nominative/vocative plural of rozpuštěný
Further reading
- “rozpuštění”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
- “rozpuštění”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025