roztržitý
Czech
Etymology
From roztrhnout + -itý.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈrostr̩ʒɪtiː]
Adjective
roztržitý (comparative roztržitější, superlative nejroztržitější, adverb roztržitě)
- absent-minded, scatterbrained
- Antonyms: soustředěný, duchapřítomný
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | roztržitý | roztržitá | roztržité | |
| genitive | roztržitého | roztržité | roztržitého | |
| dative | roztržitému | roztržité | roztržitému | |
| accusative | roztržitého | roztržitý | roztržitou | roztržité |
| locative | roztržitém | roztržité | roztržitém | |
| instrumental | roztržitým | roztržitou | roztržitým | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | roztržití | roztržité | roztržitá | |
| genitive | roztržitých | |||
| dative | roztržitým | |||
| accusative | roztržité | roztržitá | ||
| locative | roztržitých | |||
| instrumental | roztržitými | |||
Derived terms
- roztržitost f
Related terms
- roztrhnout
- roztržený m
- roztržka
Further reading
- “roztržitý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “roztržitý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “roztržitý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025