rozvětvení
Czech
Etymology
From rozvětvit + -ní.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈrozvjɛtvɛɲiː]
Noun
rozvětvení n
- verbal noun of rozvětvit
- (botany) ramification
Declension
Declension of rozvětvení (neuter in -í/-ý)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | rozvětvení | rozvětvení |
| genitive | rozvětvení | rozvětvení |
| dative | rozvětvení | rozvětvením |
| accusative | rozvětvení | rozvětvení |
| vocative | rozvětvení | rozvětvení |
| locative | rozvětvení | rozvětveních |
| instrumental | rozvětvením | rozvětveními |
Further reading
- “rozvětvení”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “rozvětvení”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989