sebevědomí
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈsɛbɛvjɛdomiː]
Etymology 1
Noun
sebevědomí n
Declension
Declension of sebevědomí (neuter in -í/-ý)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | sebevědomí | sebevědomí |
| genitive | sebevědomí | sebevědomí |
| dative | sebevědomí | sebevědomím |
| accusative | sebevědomí | sebevědomí |
| vocative | sebevědomí | sebevědomí |
| locative | sebevědomí | sebevědomích |
| instrumental | sebevědomím | sebevědomími |
Related terms
Etymology 2
See the etymology of the corresponding lemma form.
Adjective
sebevědomí
- animate masculine nominative/vocative plural of sebevědomý
Further reading
- “sebevědomí”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “sebevědomí”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “sebevědomí”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025