singulár
Czech
Alternative forms
- sg. (abbreviation)
Etymology
Borrowed from Latin singulāris.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈsɪŋɡulaːr]
- Hyphenation: sin‧gu‧lár
Noun
singulár m inan (relational adjective singulárový or singulární)
- (grammar) singular (a form of a word that refers to only one person or thing)
- Synonym: jednotné číslo
- Antonyms: plurál, množné číslo
Declension
Declension of singulár (hard masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | singulár | singuláry |
| genitive | singuláru | singulárů |
| dative | singuláru | singulárům |
| accusative | singulár | singuláry |
| vocative | singuláre | singuláry |
| locative | singuláru | singulárech |
| instrumental | singulárem | singuláry |
Related terms
- singl
- singlista
- singulare tantum
- singularismus
- singularista
- singularita
See also
- (grammatical numbers) mluvnické číslo; jednotné číslo (singulár), dvojné číslo (duál), trojné číslo (triál), čtverné číslo (kvadrál), neurčité číslo (paukál), množné číslo (plurál) (Category: cs:Grammar)
Further reading
- “singulár”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “singulár”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “singulár”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025