skloněný
Czech
Etymology
From sklonit + -ený.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈskloɲɛniː]
Adjective
skloněný (comparative skloněnější, superlative nejskloněnější, adverb skloněně)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | skloněný | skloněná | skloněné | |
| genitive | skloněného | skloněné | skloněného | |
| dative | skloněnému | skloněné | skloněnému | |
| accusative | skloněného | skloněný | skloněnou | skloněné |
| locative | skloněném | skloněné | skloněném | |
| instrumental | skloněným | skloněnou | skloněným | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | sklonění | skloněné | skloněná | |
| genitive | skloněných | |||
| dative | skloněným | |||
| accusative | skloněné | skloněná | ||
| locative | skloněných | |||
| instrumental | skloněnými | |||
Further reading
- “skloněný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “skloněný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “skloněný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025