sklonný
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈskloniː]
Adjective
sklonný (adverb sklonně)
- (grammar) declinable (of a word, capable of being declined)
- Antonym: nesklonný
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | sklonný | sklonná | sklonné | |
| genitive | sklonného | sklonné | sklonného | |
| dative | sklonnému | sklonné | sklonnému | |
| accusative | sklonného | sklonný | sklonnou | sklonné |
| locative | sklonném | sklonné | sklonném | |
| instrumental | sklonným | sklonnou | sklonným | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | sklonní | sklonné | sklonná | |
| genitive | sklonných | |||
| dative | sklonným | |||
| accusative | sklonné | sklonná | ||
| locative | sklonných | |||
| instrumental | sklonnými | |||
See also
Further reading
- “sklonný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “sklonný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “sklonný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025