sličný

Inherited from Old Czech sličný, from Proto-Slavic *sъličьnъ. By surface analysis, s- +‎ líce +‎ -ný, related to líčit.

• IPA^(key): [ˈslɪt͡ʃniː]
• Hyphenation: slič‧ný

sličný (comparative sličnější, superlative nejsličnější, adverb sličně)

1. (literary) beautiful, nice

   Synonyms: spanilý, lepý, švarný, krásný, půvabný, pěkný, hezký, milý

   Pastýř Korydón hořel k sličnému Alexidovi. ― (please add an English translation of this usage example)

• “sličný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “sličný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “sličný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025

• slíčný

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈslit͡ʃnɨː/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈslit͡ʃniː/, /ˈslit͡ʃnɛj/

sličný (short form sličen, comparative sličnější, superlative najsličnější)

1. beautiful, nice, polite

• Czech: sličný

• Jan Gebauer (1903–1916) “sličný”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění