slovní
Czech
Etymology
Pronunciation
- IPA(key): [ˈslovɲiː]
Adjective
slovní (adverb slovně)
- (relational) word, verbal (relating to words)
- Synonym: verbální
- Antonyms: mimoslovní, neverbální
- slovní zásoba ― vocabulary
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | slovní | slovní | slovní | |
| genitive | slovního | slovní | slovního | |
| dative | slovnímu | slovní | slovnímu | |
| accusative | slovního | slovní | slovní | slovní |
| locative | slovním | slovní | slovním | |
| instrumental | slovním | slovní | slovním | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | slovní | slovní | slovní | |
| genitive | slovních | |||
| dative | slovním | |||
| accusative | slovní | slovní | ||
| locative | slovních | |||
| instrumental | slovními | |||
Derived terms
Further reading
- “slovní”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “slovní”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “slovní”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025