směrovací

Czech

Etymology

From směrovat +‎ -cí.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈsm̩ɲɛrovat͡siː]

Adjective

směrovací

  1. directing

Declension

Declension of směrovací (soft)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative směrovací směrovací směrovací
genitive směrovacího směrovací směrovacího
dative směrovacímu směrovací směrovacímu
accusative směrovacího směrovací směrovací směrovací
locative směrovacím směrovací směrovacím
instrumental směrovacím směrovací směrovacím
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative směrovací směrovací směrovací
genitive směrovacích
dative směrovacím
accusative směrovací směrovací
locative směrovacích
instrumental směrovacími

Derived terms

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.