smluvní
Czech
Etymology
Pronunciation
- IPA(key): [ˈsm̩luvɲiː]
Adjective
smluvní (adverb smluvně)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | smluvní | smluvní | smluvní | |
| genitive | smluvního | smluvní | smluvního | |
| dative | smluvnímu | smluvní | smluvnímu | |
| accusative | smluvního | smluvní | smluvní | smluvní |
| locative | smluvním | smluvní | smluvním | |
| instrumental | smluvním | smluvní | smluvním | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | smluvní | smluvní | smluvní | |
| genitive | smluvních | |||
| dative | smluvním | |||
| accusative | smluvní | smluvní | ||
| locative | smluvních | |||
| instrumental | smluvními | |||
Further reading
- “smluvní”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “smluvní”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “smluvní”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025