smysluplný

Czech

Etymology

From smysl +‎ -plný.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈsmɪslupl̩niː]

Adjective

smysluplný (comparative smysluplnější, superlative nejsmysluplnější, adverb smysluplně)

  1. meaningful
    Antonym: nesmyslný

Declension

Declension of smysluplný (hard)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative smysluplný smysluplná smysluplné
genitive smysluplného smysluplné smysluplného
dative smysluplnému smysluplné smysluplnému
accusative smysluplného smysluplný smysluplnou smysluplné
locative smysluplném smysluplné smysluplném
instrumental smysluplným smysluplnou smysluplným
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative smysluplní smysluplné smysluplná
genitive smysluplných
dative smysluplným
accusative smysluplné smysluplná
locative smysluplných
instrumental smysluplnými

Derived terms

Further reading