soběstačný

Czech

Etymology

From sobě- +‎ stačit.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈsobjɛstat͡ʃniː]
  • Hyphenation: so‧bě‧stač‧ný

Adjective

soběstačný (comparative soběstačnější, superlative nejsoběstačnější)

  1. self-sufficient

Declension

Declension of soběstačný (hard)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative soběstačný soběstačná soběstačné
genitive soběstačného soběstačné soběstačného
dative soběstačnému soběstačné soběstačnému
accusative soběstačného soběstačný soběstačnou soběstačné
locative soběstačném soběstačné soběstačném
instrumental soběstačným soběstačnou soběstačným
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative soběstační soběstačné soběstačná
genitive soběstačných
dative soběstačným
accusative soběstačné soběstačná
locative soběstačných
instrumental soběstačnými

Derived terms

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.