souhlas
Czech
Etymology
Deverbal from souhlasit.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈsou̯ɦlas]
Audio: (file)
Noun
souhlas m inan
Declension
Declension of souhlas (hard masculine inanimate)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | souhlas | souhlasy |
genitive | souhlasu | souhlasů |
dative | souhlasu | souhlasům |
accusative | souhlas | souhlasy |
vocative | souhlase | souhlasy |
locative | souhlase, souhlasu | souhlasech |
instrumental | souhlasem | souhlasy |
Verb
souhlas
- second-person singular imperative of souhlasit
Further reading
- “souhlas”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “souhlas”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “souhlas”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025