spokojený

Czech

Etymology

From spokojit +‎ -ený.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈspokojɛniː]

Adjective

spokojený (comparative spokojenější, superlative nejspokojenější, adverb spokojeně)

  1. satisfied, content
    Antonym: nespokojený

Declension

Declension of spokojený (hard)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative spokojený spokojená spokojené
genitive spokojeného spokojené spokojeného
dative spokojenému spokojené spokojenému
accusative spokojeného spokojený spokojenou spokojené
locative spokojeném spokojené spokojeném
instrumental spokojeným spokojenou spokojeným
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative spokojení spokojené spokojená
genitive spokojených
dative spokojeným
accusative spokojené spokojená
locative spokojených
instrumental spokojenými

Derived terms

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.