společník

Czech

Etymology

From spolek (“fellowship”) +‎ -ník.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈspolɛt͡ʃɲiːk]
  • Rhymes: -ɛtʃɲiːk
  • Hyphenation: spo‧leč‧ník

Noun

společník m anim (female equivalent společnice)

  1. companion
    Synonym: druh
  2. partner (a member of a business partnership)
    Synonyms: partner, účastník

Declension

Declension of společník (velar masculine animate)
singular plural
nominative společník společníci
genitive společníka společníků
dative společníkovi, společníku společníkům
accusative společníka společníky
vocative společníku společníci
locative společníkovi, společníku společnících
instrumental společníkem společníky

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.